Nedrží vaše pokojovky nedobrovolnou dietu?

Aby mohly pokojové rostliny růst a současně odolávat nemocem a škůdcům, je jejich zásobování živinami nezbytností. Až na několik výjimek je rostliny přijímají, stejně jako vodu, svými jemnými kořínky. 

Po přesazení do nového substrátu si několik týdnů vystačí samy, ale potom nastane čas na vyvážené hnojení. Důležitým pravidlem je postupovat vždy podle návodu, aby nedošlo k přehnojení. Zároveň by měl být obsah jednotlivých nutrientů vyvážený, protože pokud to přeženete s jedním prvkem, třeba zálivkou s velkým množstvím vápníku, tak se může stát (a ono se to stane), že rostlina už nepřijme další, i když jsou k dispozici. 

Jaké jsou hlavní živiny a stopové prvky

Na úvod je dobré zmínit, že živiny se dělí na hlavní, jako je fosfor (P), dusík (N), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg) a síra (S), a na stopové prvky, které jsou také důležité, ale rostliny je přijímají v menších dávkách. Mezi stopové prvky patří železo (Fe), zinek (Zn), mangan (Mn), měď (Cu) a další.

Jaká je jejich funkce?

Dusík (N)

Podporuje růst kořenů, stonku a listů. Při jeho nedostatku dochází ke žloutnutí starších listů. Předávkování může způsobit přehnaný růst.

Fosfor (P) 

Je nezbytný pro tvorbu květů a zralost plodů. Předávkováním může dojít k špatné tvorbě kořenů a jeho nedostatek poznáte slabým kvetením a červenohnědým zbarvením listů. 

Draslík (K)

Podporuje tvorbu kořenů a jeho nedostatek způsobuje hnědé zbarvení okrajů starších listů a jejich odumírání. Předávkování vede ke zpomalení růstu rostliny.

Hořčík (Mg) 

Závisí na něm tvorba chlorofylu a pevnost pletiv. Pokud ho má rostlina málo, žloutnou jí starší listy. 

Vápník (Ca) 

Podporuje tvorbu kořenů a jeho nedostatek má za následek odumírání poupat.  

Síra (S) 

Síra podporuje látkovou výměnu a její nedostatek může způsobit žluté zbarvení mladých listů.

Přírodní a syntetická hnojiva

Rozlišujeme hnojiva přírodní (organická) a syntetická. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Ta přírodní jsou vyrobena na bázi živočišných a rostlinných látek a na jejich obalu většinou nenajdete obsah hlavních živin (N-P-K), který u nich není možné zaručit. Můžeme je používat dlouhodobě, aniž by došlo k přehnojení rostliny. Organickými hnojivy doplňujeme živiny do půdy, ve které dochází k jejich postupné přeměně v půdním substrátu a uvolňování rostlinám. K našim oblíbeným a vyzkoušeným z této skupiny patří Lignohumát, Plagron Alga Grow a pro zapomětlivé postupně se uvolňující hnojivo Bopon ve formě tyčinek.

Oproti tomu syntetická hnojiva mají jasně daný poměr prvků N-P-K na obale a díky vazbě výživných látek na syntetické soli mohou být ihned přijímána rostlinami. Nedostatek živin jimi snadno a rychle doplní. Na druhou stranu ale existuje riziko jejich přehnojení, proto je nutný už zmíněný postup podle návodu na obale. Pro pokojovky máme univerzální hnojivo Kapka.

Jak správně hnojit?

Hnojte jen ve vegetačním období, tzn. od počátku až poloviny března můžete opatrně začít opatrně a postupně tak zvyšovat příjem nutrientů, který začnete od září opět snižovat.

Rostlinu nejdřív důkladně zalijte, aby nedošlo ke spálení jemných kořínků hnojivem.

Pokud jste rostlinu právě přesadili do nového substrátu, má zatím všeho dostatek a hnojte až po šesti týdnech.

Baby plant a nově zasazené řízky zpočátku nehnojit a později jen velmi slabě každé čtyři týdny. Dávkování závisí na spotřebě živin, a tudíž velikosti rostliny. Velké rostliny hnojte více než ty malé.

Nemocné rostliny a rostliny napadené škůdci nehnojit.

Pokud si nejste jistí dávkou, je vždy lépe hnojit méně a častěji než jednou za čas a hodně. Hrozí tak přehnojení rostliny.

Co dělat, když rostlinu přehnojím?

První pomoc je vytažení rostliny z květináče, ponoření celého kořenového systému na 15 minut do vody, čímž dojde k vyplavení přebytečných solí. Následně je nutné důkladně vymýt také květináč a zasadit do něj rostlinu v novém substrátu.